5. kapitola - Někdo by měl těm máslům doporučit tic tac

24. září 2011 v 18:45 | Faillë |  Who are my parents?

Děkujte za tuhle kapitolu Bičikovi a Šílenýmu, protože mě Šílenej prakticky donutila psát a pomohla mi s hledáním obrázků a Bičik mě to donutila přidat.
Jinak ke kapitole, Terry tady bude přibližně 16. Do děje se připletou dvě nové postavy a na zákusek dokonce zaskočí i bratři Winchesterovi.
Loučí se s vámi
Faillë s akutním nedostatkem času na psaní




Lenny s Dani cestovaly po Státech a ani neštěkly po nějakých Spencerových. To bych kecala. Dani si občas vzpomněla na tu malou dohazovačku a dokonce i na Luka, kterého vytěsila z hlavičky díky ustavičnému lovu. To Lenny zase měla v hlavičce Davida, kterého znala jenom z vyprávění svojí blonďaté kamarádky a několika čajových dýchánků.

Veronica s tím ichtilním Leopoldem jim však stále unikala. Fakt pech! Ten maník by si zasloužil zabít už jen za to svoje jméno! Vždycky navštívili nějaké město, div, že polovičku nezmasakrovali a pak si odcestovali kamsi do tramtárie.

Roky ubíhaly. Terry vyrostla do klasického teenagera. Do skoro klasického teenagera. Neměla žádné kamarádky ani kluka jako ostatní holky ze třídy. Neomdlívala, když uslyšela písničku od toho kreténa Justina Bieber. A ona lovila.


Procházela se po nočním LA. Vracela se zrovna z karate, na které ji přihlásil strejda Luke. Přišla na rozcestí. Buď půjde po hlavní ulici a domů dojde za hoodně dlouho, nebo půjde bočními uličkami a bude doma za půl hodiny pomalé chůze. Prakticky okamžitě se rozhodla pro temné boční uličky, kde je rozhodně míň bezpečno než na hlavní ulici. Ale čert to vem!

"Copak tu dělá taková hezká holka tak sama?" zeptal se slizký mužský hlas. Onen dotyčný musel stát za černovláskou, protože Terry na svém krku cítila dech.

"Ať jsi kdo jsi, měl by sis vyčistit zuby! Páchne ti z huby!" zavrčela temně. Než se však nadála, tak jí ten dotyčnej chytl do kravaty. Černovláska se snažila dostat z toho sevření, hlavně aby byla dál do toho smradu.

"Měla by ses lépe chovat, jinak moc dlouho nepřežiješ." Ozval se ženský hlas odkudsi zpoza rohu. Tak teď už šlo do tuhého. Pokud tej ženskej taky bude páchnout z huby, tak už nejspíš hodí šavli. Takový puch nezažila ani v kanálech. Osoba se zničehonic objevila před Terry a dívala se jí zpříma do očí. Černovláska se podívala do xichtu, který se hodil jenom na jednu věc- na pěst!




"Pokud ti páchne z tlamy jako jemu, tak na mě ani raději nemluv, nebo hodím excelentní šavličku na to tvoje tílko z secondhandu." Oznámila zcela vážně černovláska a ještě vážněji se tvářila. Ta holka před ní chytla luxusního rapla. Začala házet všemi věcmi, které ji přišly pod ruku. I Terry.

"Veronico," oslovil jí chlácholivě onen společník, kterému páchlo z huby. Černovláska si toho ichtila konečně mohla prohlédnout. Tahle lama patřila leda tak do šrotu.



Objal ji kolem ramen a políbil ji do vlasů.

"Bože, tak ty na tom s klukama asi musíš být opravdu špatně, když chodíš s tímhle páchnoucím tragédem." Na to chytl rapla ten magor a začal si hrát s Terry jako s míčkem. Ping o jednu stěnu. Pong o druhou stěnu. Pung o zem. Když s černovláskou skončil byla už slušně pomlácená. Celé tělo jí bolelo a několik žeber měla zlomených.

"Už jsi pochopila, že se musíš lépet chovat? Zvláště k lepší společnosti?" zeptala se Veronica, která oblejzala toho svýho objeva ze smeťáku s tím staromódním jménem - Leopold.

"Snad tou lepší společností nemyslíš vás dva?" zeptala se černovláska, čímž vytočila zelenoočku na ten nejvyšší možný levl. Chytla modroočku pod krkem a přimáčkla ji na zeď, jak nejvíc mohla. Jednu ruku měla černovláska přiloženou na hrudní kosti, kterou ta kráva neuvěřitelnou silou stlačovala směrem dovnitř.

Černovlásce bylo srdce jako o život. Pomalu přestala vystačovat s dechem. Začínala lehce panikařit. Ta Veronica, nebo jak se to ta kráva jmenuje, byla sakramentsky silná. Začala těkat očima po ulici. Hledala něco, co by jí mohlo pomoci. Cokoliv.

Něco se blýsklo na protější budově.

Všechno se událo strašně rychle. Magor ze smeťáku se vrhl před tu blbku, co držela Terry pod krkem. To něco, co se blýskalo na protější budově začalo padat. Hrozně rychle. Černovláska semkla pevně oční víčka.



***



První, co si začala Terry uvědomovat, bylo pípání a neuvěřitelný smrad. Znechuceně zvedla ty spropadená oční víčka, která momentálně vážila minimálně tunu, nebo alespoň jí se to tak zdálo. To spropadené slunko dneska nějak výjmečně svítilo, takže chudáček černovláska raději schovala hlavu do polštáře.

Při akci "Strč-hlavu-do-polštáře-protože-to-slunko-je-kurevské" si všimla jedné věci. Kanily. Vytřeštila oči a prudce se posadila. Byla v nemocnici! (F: Holka, tobě to vážně rychle zapaluje)

"Uklidni se," zavrčel hlas s temného rohu místnosti. Černovláska se prudce ototčila. V ruhu místnosti stála žena. Ta žena z ulice!

Terry se okamžitě pokusila vstát z postele. Byl to velice pomalý a neohrabaný pohyb, ale instinkt jí velil bránit se.

"Ale noták, umřeš tak jako tak. Předtím v tom nebylo nic osobního, ale teď..." Na to jí ta ženská chytila pod krkem, Zase. "Sice nevím, jak jsi to udělala, ale zabila jsi mého druha!" zavrčela jí do obličeje. Až teď si černovláska uvědomila, že je v pokoji zčistajasna tma.

"Bože, tobě taky... Páchne z tlamy, jako kdybys... Použivala zubní pastu... Ze smeťáku," zachraptěla Terry. Každou chvíli si musela dát oddych, protože jí škrábalo v krku jako prase. Zelenoočka jí temně zavrčela do obličeje. Tahle holka byla statečná, to musela uznat. Ale oprsklá byla jako opice.

"To víš, krev tvého otce nebyla zrovna voňavá." Začala jí taky provokovat. Tou větou Terry vyrazila dech z plic. Otec... Koho by mohla považovat za jejího otce? Davida nebo Luka. "Copak, spolkla jsi jazyk?"

Černovláska začínala panikařit. Nejenže jí upírka držela pod krkem několik cenťáků nad zemí, ale i nejspíš dostala někoho z jejích nejbližších. Do očí se jí draly pomalu, ale jistě, slzy. Rychle je zavřela a snažila se zastavit nutkání brečet.

"Ale, ale... Naše statečná holčička brečí? To není možné," pošklebovala se ta kráva a užívala si svoji nadvládu. Terry už si ani neuvědomovala stisk na svém krku, ale naprosto zřetelně si uvědomila, když zmizel. Místo toho si uvědomila paže, který ji pevně zachytily kolem pasu. Otevřela oči.

Uviděla tvář nějakého kluka, který jí připomínal někoho z jejího dětství.






Potom se už jenom propadala do naprosté tmy.



***



Cítila na svojí ruce něčí ruku. Viděla velmi rozostřeně, jelikož to kurevské sluníčko svítilo o sto šest. Najednou však otravné světlo zmizelo a ruka z její ruky nezmizela. Jsou tu minimálně dva lidi. Konečně viděla normálně. Žádný kurevský slunko. Zázrak!

"Terry, jak ti je?" začal se jí vyptávat jakýsi chalan,



který jí z čista jasna skočil do zorného pole, takže chudáček černovláska málem prodělala infarkt, což dosvědčily i přístroje, na které byla napojená.

"Jdi do prdele," zaskučela potichu, přičemž se snažila nevnímat bolest v krku. Na to jí ten druhej Winchester přistrčil skleničku vody až ke rtům, div, že ji chudáčka nepolil. Terry se na toho druhého maníka podívala vraždeným pohledem, který jasně napovídal, co si o něm myslí. A že to co si myslela, nebylo nic hezkého.

"Co se děje?" zeptal se lehce traumatizovanej Sam, protože jeho bratr Dean byl traumatizovanej na 110%. Jenom jednou se mu stalo, že ho holka odmítla. A to ona... To se blíží konec světa nebo už není tak nehorázně dokonalej?

"Kdo jste?" vypálila na ty dva traumatizovaný chlapce otázku jako ze samopalu a vůbec jí nesrala ta kurevská bolest v krku a otázka, kterou jí položil ten dlouhán.

"Ty si nás nepamatuješ?" zeptal se vyděšeně Dean. Ona na něj zapomněla? To není možný! Vždyť se spolu málem vykousli před Davidem a ona si ho nepamatuje! Ten konec světa určitě brzy přijde! Jinak to není možný! Každá holka si ho pamatuje a ona jako nic?

"Kdybych znala ty vaše blbé xichty, tak se neptám na jména, debile," zavrčela Terry a vůbec jí nesralo, že ti dva vypadali docela nebezpečně. Starší Winchester skřípal zuby jako pominutej a Sammie radši dýchal zhluboka, nebo by vybouchl jako Etna či jiná aktivní sopka.

Dean se nebezpečně přilížil k jejímu obličeji, že se jí připomene po svém, přičemž mu z pod tryčka vyklouzl jeho přívěšek.



Toho bůžka dostal, když byl ještě prcek od Sammieho k Vánocům.




Černovlásce okamžitě docvaklo, kdo ti dva tragédi jsou, což dala znát svým zakňučením raněného zvířete. Přeci jenom doufala, že tyhle dva 'borečky světa', už nikdy nepotká. Ale ta sexy potvora Belikov chtěla jinak, takže děj se vůle Belikova.

"Že by si nás pamatovala?" zeptal se Dean svého mladšího a údajně chytřejšího bratra, který nemohl z holky před sebou spustit oči. No jo, ta dětská zabouchlost ho asik ještě nepřešla. "Héj," zamával Winchester tomu zabouchlíkovi rukou před očima, "Země volá zamilované štěně"

"Cože?" zeptal se dlouhán, který svého velkého malého brášku chytl za zápěstí ruky, kterou mu šermoval před obličejem.

"Ále nic," na to se mu Dean vyškubl a zaměřil svojí pozornost na Terry, která si přes obličej raději přetáhla deku. Přeci jenom nebude pozorovat ty jejich tupé obličeje. "Terry?"

Černovláska se z odpovědí příliš nenamáhala. Zdviženej prostředníček jim musel stačit a pokud to ty jejich mozečky nepobraly, tak mají smůlu. Ona se přeci nebude namáhat s nějakou komunikací s těma dvěma tragédy, kteří momentálně okupovaly její nemocniční pokoj.

"Terry, prosím, mluv s ními," žadonil Sam, který byl do ní asi vážně stále zamilovanej až po uši. Modroočka se tedy odhodlala vykouknout z pod peřiny a vysvětlit jim nějak srozumitelněji svůj postoj.

"Víte co? Vraťte se, až Sammie pochopí princip takových převratných vynálezů jako jsou nůžky a hřeben a až si Dean zajde na testy, jestli není HIV pozitivní! Nebo ještě lepší by bylo, kdyby si nechal udělat testy na všechny pohlavní nemoci a testy rodičovství u dětí, které se narodili jeho bejvalkám!"

Tím dlouhý a velice vyčerpávající proslov černovlásky skončil, což dala znát tím, že si přes obličej znovu přehodila deku. Ti dva stuhli na místě a k ničemu se neměli, to však vyřešil Luke, který čirou náhodou celý proslov vyslechl za dveřmi. Ty dvě paka Wincheserova z pokoje doslova odtáhl a předal je do rukou spravedlnosti borečka Johna Winchestera.



K večeru do LA dorazily dvě lovkyně, které se čirou náhodou doslechly o řádění upírů a odhadovaly to na Veronicu, kterej už slušně kapalo na karbit. Lenny tak nějak svoji blonďatou společnici ukecala k návštěvě jejích starých známých.

"A vážně to je nutný?" ujišťovala se Dani, která ani za boha Belikova nechtěla otvírat staré rány.

"Je! Slíbila jsi přeci že se jednou vrátíš." Zavrčela Lenny, která byla na Davida natěšená jako fretka. Ne, že by se Dani netěšila na Luka, ale rozhodně to nedávala tak znát.

"Ne, řekla jsem Terry, že se možná jednou setkáme a to není to samý!" odporovala blondýna, která se z tejhle návštěvy chtěla vykroutit nebo jí alespoň odsunout na neurčito.

"Kecy v kleci." Na to zelenoočka zavonila. Nikdo však nepřicházel otevřít. Modroočka se už začínala radovat, že z tej návštěvičky sejde, ale bohužel jí nebylo přáno.

"Pokud hledáte Spencerovi, tak ti jsou v nemocnici," zakřičela na ně blonďatá sousedka. Kolem ní pobíhalo snad dvacet koček a v ruce držela na tácu jakýsi nevábně vyhlížející puding. Obě dvě holčiny chtěly vzít do zaječích, ale zvědavost jim to nedovolila.

"A nevíte, co se jim stalo?" zeptala se Lenny, která se o ně a hlavně o Davida bála. To Dani se hlavně bála o Luka a Terry.

"Vím, tu jejich holku někdo v noci nepadl. Co vím, tak je v kómatu," napráskala místní drbna všechno, co věděla. "A vy jste kdo?" Holky se rychle zamyslely a usoudily, že by nebylo dobré vytáhnout na ní svoje odznaky FBI, které měly čirou náhodou v kpasách.

"Přijeli jsme je navštívit. Vyrůstali jsme spolu," zakřičela na ni Lenny a doufala, že jim to zbaští i s navyjákem. Místní drbna číslo jedna se k nim rozešla lehce kolébavým krokem, protože se nejpíš přejedla koblih a svých pudingů. Zastavila se sotva několik kroků od nich a bedlivě si je prohlížela. Asi po minutě vejrání na ty dvě se na blondýnu vrhla a pevně ji objala.

"Dani! Jsem tak ráda, že tě vidím." Blondýna z toho byla lehce paf. Ale taky ženu objala a snažila se nahodit milý úsměv, což šlo dost těžko, zvlášť když jí ta ženstina naplácla na tričko puding. Kdyby byl alespoň jahodovej, to by bylo snesitelnější, ale tenhle byl zrovna čokoládovej... Blé!

"Já taky." Zaskučela Dani, jelikož jí ona ženština drtila hrudník.

"Takže jste říkala, že je Terry v nemocnici?" snažila se odvést pozornost jinam Lenny, která poznala, že jde do tuhého.

"Ano, v noci jí přepadli, když se vracela z tréninku. Jeden z těch násilníků je prý mrtvý. Někdo mu prý uřízl hlavu." Rozpovídala se drbna a už to jelo. Vykecala jim naprosto všechno, i podrobný vzhled toho mrtvého. Obě dvě dívky podle toho potnaly, že jde o Leopolda.

Holky se konečně po hodině nudného kravání konečně usadily v autě. Lenny unaveně zaklonila hlavu a zavřela oči. Tuhle babu by nejraději praštila něčím hodně těžkým po hlavě, stejně jako jednu krávu, která naštěstí už nějakou tu dobu čmuchala k fialkám zespoda. Nojo, vlezla do ní zase jakási démonická čubka a zelenoočka se tentokrát s nějakým vymítáním nesrala a rovnou ji strefila mezi oči kulkou z Coltova koltu.

"Je tu Veronica." Oznámila už zcela jasnou věc Dani, která sešlápla plynnový pedál skoro až na podlahu, aby se dostala co nejrychleji do nemocnice. "A ten mrtvej násilník bude ten ichtyl Leopold."

"Máš pravdu. Ten by si zasloužil zabít už jen za to svoje jméno." Přitakal bruneta, která se ani neobtěžovala otevřít oči. Dneska toho na ní bylo torchu moc. Nejen cesta přes celý USA, jedna debilní upírka, ale taky musela řešit jakýsi případ v Nebrasce se svým bráchou. Dani naneštěstí byla na druhé straně Států a snažila se ulovit svojí sadistickou sestru.

O několik málo minut později zastavily před nemocnicí. Dani se s nějakým dodržováním předpisů nezdržovala, přeci jenom by to svedla na to, že jela k případu a ukázala polišům svoji FBI placku, tak o co jde?

Na recepci se zeptaly, kde má pokoji Terry Spencerová, přičemž sestřičce strčily svoje odznaky skoro až pod nos. Jo, až takhle se nechtěly zdržovat. Sestřička jim vyzvonila všechnno, co věděla, což bylo akorát tak číslo pokoje, kde ten pokoj najdou a její návštěvy.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Šílenej Šílenej | Web | 24. září 2011 v 19:03 | Reagovat

ani neštěkly? no dovol, takový kousky!
omg, Bobr-horečka
JEN DO NICH!!!!
traumatizovanej Dean taky dostává slušnej petrák, to je tak super!
náhderně jsi je zdrbla!!!! (zase) :D
hohoooooooooooooooooooooo "Vomáčka" už je mrtvej, to se mi tak líbí a Veruna ho snad bude brzo následovat... vrrrrrrrrrn
a už se těšim na shledání po letech!!!!!!!
žůžo!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! co nejdřív další, jasný? škola počká, dychtivý čtenáři ne!

2 Bičik Bičik | Web | 24. září 2011 v 19:07 | Reagovat

Bůh Belikov je nadborec! přivedl Winchestery na "bílym koni" :-D Terry je pěkně stírala, prej sežeň si hřeben a nůžky a ty negativní HIV testy, to je přesný a s Leopoldem taky pěkně zatočila (btw ten xichtoš z h2o na tý fotce je přesnej) a na shledání po letech se těšim jak malá, kapitola opět boží (zasahovala boží ruka Boha Belikova, tak jinak) :D těšim se na další kapitolu, ale "Blázincem" bych taky neopovrhla ;-)

3 Hope Hope | Web | 24. září 2011 v 22:22 | Reagovat

ach, Deanoušek, já slintám :-D ano, vím, že ta povídka není o něm, opravdu to vím, ale když já jsem teď silně ovlivněna Supernatural...a to mi připomíná, že jsem ještě neviděla nejnovější díl - ok, to sem nepatří, vííím :-D
kapitola byl suprovní ;o) bože, to je zase výraz...ten jsem používala naposledy před nějakýma desti rokama, měla bych ho zapomenout a nepoužívat! :-D

4 Seryn Seryn | Web | 24. září 2011 v 22:42 | Reagovat

no jo.. pověstná želva :-D tak se Dean identifikuje všude :-D parádní kapitola.. a ty stěry :-D úžasný :-D

5 sweek sweek | 25. září 2011 v 18:20 | Reagovat

užásná kapitolka těším se na další ;-)

6 Anur Anur | 25. září 2011 v 23:28 | Reagovat

Terry je prostě skvělá. S těma jejíma stěrama na ní nikdo nemá :-D Úžasná kapitola, proto honem rychle další díl ;-)

7 Delly Delly | Web | 29. září 2011 v 20:42 | Reagovat

Opět suprová kapitola! :D Takový hlášky zas! Ale je to zase úplně blbě ukončený :D Abysme se dočkali toho jejich setkání!

8 BJaneVolturi BJaneVolturi | 15. října 2011 v 15:45 | Reagovat

Super kapitola, ale ty snad ani jiný nepíšeš. Těšim se na setkání po letech. Jo a souhlasím, škola počká, čtenáři ne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama